Nazdar lidi!

     Jako obvykle jsem si vybral z řady slunečných dní fujtajblový úterý 13. a celej den se bál kdy pořádně zmoknu. Pršení se naštěstí nedostavilo, ale stejně radši chodím se sluncem nad hlavou.

     Chmelník je 508 metrů vysoký čedičový kužel na okraji Děčína. Vede na něj žlutá značka z Chrochvic ( část Děčína ), já šel z Vilsnic ( nebo Vilsnice? ) přes Chmelnici ( a nikde žádný pivo ). Na úpatí stojí nějaká hájovna či co a po zahradě běhají nějaká lesní zviřátka. Protože není přímo u cesty, rozhodl jsem se, že ji prozkoumám cestou zpátky, ale pak jsem se rozhodl pro jinou cestu a nevím co to vlastně je. Někde se mluví o malé ZOO, nevím, je to možné. Kousek výš stojí vyrabovaná hrobka rodiny Fritsche. Neodolal jsem a slezl až do krypty, vůbec nic už tam není a v celé hrobce zbyla jen jedna mramorová deska, zna které jsem rozluštil toto: Melanie Fritsche *14.Marz 1891 - +2.Juni 1892 a Oskar Fritsche *4.Juli 1895 - 10. Oktober 1919. Dlouhověkost asi nebyla výsadou rodiny Fritsche.

     Pod vrcholem je prostranství obehnané balustrádou, což je poslední pozůstatek po výletní restauraci, která byla slavnostně otevřena na svatodušní neděli 1895. Stavbu financoval majitel pozemků na Chmelníku Franz Hübner z Chmelnice za přispění členů Horského spolku pro České Švýcarsko. K restauraci patřila 15 metrů vysoká vyhlídková věž a v dalších letech se Horský spolek postaral o vybudování promenádní cesty z Krásného Studence, velké letní verandy a dokonce i kuželny. V roce 1901 prudká lednová vichřice porazila vyhlídkovou věž, byla znovu postavena, ale stejná situace se opakovala ještě několikrát. Na Velikonoce 1914 došlo k rozsáhlému sesuvu půdy a o měsíc později restaurace zcela shořela a nebyla již nikdy obnovena.

     Z vrcholu by byl nádherný výhled, pokud by bylo lepší počasí. Hledal jsem alespoň na vrcholu něco pěkného k vyfocení a mohu zodpovědně prohlásit, že nic hezčího nahoře nebylo:

     Další cestu přes louky jsem pojal trošku botanicky, ale na vstavače je ještě brzo, a tak se podívejte na notoricky známou jarní květenu:

     Za Starou Bohyní jsem se podíval zpátky na Chmelník:

     to je ten kopec úplně vpravo, vlevo je 512 metrů vysoký Lotarův vrch a vzadu vykukuje stolová hora Děčínského Sněžníku s rozhlednou, která není při tomhle rozlišení vidět. Lotarův vrch dostal prý jméno na památku vítězství knížete Soběslava I. nad císařem Lotharem III. roku 1126. Jenže jak si jistě vzpomínáte, Lothar byl zajat u Chlumce a to je malinko jinde. Podle další teorie jde o zkomoleninu jména Loterberg, podle sedláků, tak tomu jsem už vůbec nerozuměl. Až při poradě se slovníkem jsem zjistil, že lott je výhon vinné révy nebo ovocného stromu a kolem byla ovocnářská oblast, a je to!

     Na závěr ještě malý sakrální objekt, tenhle je z roku 1879 a stojí v Hliněné u Hampeho mlýna: 

 


Ahoj Jirka