Už zase votravuju, ale nedá se nic dělat. Dostalo se ke mně přání, abych k tématům přistupoval hlouběji ( za tohle může Pavlík Knorrů ) a nebál se plánků a podrobností, tak se nebojím. Z počátku jsem měl obavy z toho, že jsem omezený ( to taky, ale myslím to jinak ) naprostou nedostatečností pramenů a techniky, což se překonává mnohem snadněji, než bloky psychické a to byl opravdu problém.
Začnu v hloubi věků: možná si taky vzpomenete na rok 1978, šedesátky dávno v hajzlu, kultura v úpadku, všechno šedý a děsná nuda ( a to nám ještě nebylo třicet ). někdy v týhle době jsem poprvé nevěřícně listoval v Sedláčkovi a nevěřil vlastním očím ( A. Sedláček " Hrady, zámky a tvrze království Českého sv.XIV, Litoměřicko a Žatecko" Praha 1923 ). Pokud nevíte o co jde, tak je to naprosto ojedinělé dílo, které nemá obdoby co do rozsahu a kvality zpracování kdejaké hromádky kamení v Čechách. Profesor Sedláček odvedl práci nesrovnatelnou s čímkoliv co vzniklo v tomto oboru a s oblibou tvrdím, že od té doby se nikdo nezmohl na nic nového a v lepším případě opisují, v horším si vymýšlí nesmysly. Pro vyhledání plánku a podrobností jsem otevřel opět po delší době čtrnáctý svazek a s hrůzou zjistil, že musím přejít ze skupiny plagiátorů do party tlachalů. Zkusím tedy nesouhlasit, snad mě částečně omlouvá, že jsem nevzdělaný, povrchní, líný, zbrklý a na Blansku jsem byl zhruba sto let po panu profesorovi.
Užijte si skvostný jazyk původního vydání, cituji:
"BLANSKO HRAD"
Severovýchodně od města Ústí n. L. vypíná se z Blanských hor vysoká a strmá hora řečená Blansko po hradě, jehož zříceniny vrch její dosud pokrývají. U Němců jest obyčejné pojmenování Blankenstein a tak se nazýval po většině i u Čechův.
Aťsi přijde příchozí odkudkoliv, vždy musí dlouho stoupati, nežli se octne jen při patě Blanska. Hradiště samo jest skalnatá homole, která se na všechny strany strmě sklání, tak že jest nesnadno přístupné a nejméně schůdné na té straně, kde jest ves Ryjice. Nejschůdnější jest homole na východní straně ke vsi Mírkovu a na té straně nachází se příjezd, kterýž snad zdělán byl skopáním a zase nasypáním země. Tato stará cesta začíná se na jihovýchodní patě a jde příkře do kopce až k místu, kde bývala první brána prostá, před níž však byla povydaná ven opevnění. Před lety spatřovaly se na jihovýchodní straně straně zbytky příkopů a zdí a množství kamene, ale kámen ten roznesen a rozvezen na rozličné stavby.
Hrad Blansko není prastarého původu, nýbrž vznikl na rozhraní 14. a 15. století. To zboží, na němž vznikl, drželi l. 1393 bratří z Lunigvc podávajíce faráře k Nakléřovu a Mojžíři. Ani před tím ani potom až do konce téhož století nepíše se nikde o Blansku, až teprve l. 1401 Vácslav z Vartenberka seděním na Blansku se vyskytuje. Bylť tedy nedlouho před tím založen buď tak, že jej Vácslav koupil aneb teprve na koupeném zboží založil. Vácslav sloužil Zikmundovi, králi Uherskému, jenž mu l. 1402, 19. dubna 500 kop za jeho zasluhování zapsal." Konec citace.
Teď tedy k problému, kde se s panem profesorem neshodnu:
Tedy, podle mě na bodu 2, nebyla brána a tím pádem 1, nebyla bašta, ale barbakán netypického tvaru ( a asi první v Českých zemích ) a hlavní brána do hradu byla na místě 6,. Od brány k barbakánu vedl možná padací most nebo ( pravděpodobněji ) dřevěná lávka, kterou bylo možné v případě nutnosti rychle strhnout.
Výpadní branka je fortifikační prvek hodný Helmova Žlebu, ale mám dojem, že v tomto případě by branka byla nepoužitelná i pro Aragorna.
Dále čtyřhranná severozápadní věž ( 9, ) téměř jistě nebyla lidomornou a podzemní studna je také nepravděpodobná. Na hradě asi byla kamenná cisterna na vodu, ale dle dispozice hradu nejspíš na jiném místě, typoval bych u nebo v paláci ( 12, ). Možná by vyhovovala polookrouhlá věž ( 4, ), která mohla být jakýmsi bergfritem, tj. posledním útočištěm obránců hradu.
Tohle je pohled z tzv. výpadní branky ( od 5, přes 6, ) a je celkem zřetelné, že odtud se dá opravdu jen vypadnout a to by asi nebylo příliš účinné při obraně hradu. Naopak to nahrává mé teorii o padacím mostu.
Tohle je pohled z místa 1, a i odtud platí výše popsané.
Tohle jsem posledně vydával za šíleným způsobem zrekonstruovanou věž, ale pravděpodobně se jedná o šíleným způsobem zrekonstruovaný zbytek paláce.
Tohle je pohled od paláce k věži 11, a je vidět, že byla do hradu otevřená stejně jako čtyřhranná věž 9, která tedy opravdu těžko mohla sloužit jako lidomorna. Lidi by místo moření radši utíkali, takže bylo snadnější v případě potřeby lumpy házet přes cimbuří nebo využít služeb nějakého blízkého města s právem hrdelním.
Pokud si chcete postavit nebo zrekonstruovat nějaký hrad, je dobré podívat se jak to dělali naši předkové. Při zachování technologie bude výsledek vypadat zhruba takhle a vydrží vám několik set let. Věnujte pozornost zejména kladení kamenů do vrstev a pravidelnému střídání jejich velikosti.
Takovýhle pohled se naskytne při příchodu k hradu po značené cestě, přibližně od bodu 13,.
Ahoj Jirka
P.S. Od rána fotím sýkorku a mám už asi třicetkrát rozmazanou sýkorku a zaostřenou záclonu.