Šest kilometrů jihozápadně od Lovosic se nad Třebenicemi zvedá výrazný geomorfologický čedičový suk Košťálov ( 481 m.n.m ) se zříceninou hradu stejného jména, který je asi totožný s horou Přípkem zmiňovanou v Kosmově kronice. Již na první pohled je zřejmé, že vystupuje na křížení dvou zlomů ze střednotu ronských až coniackých slínovců, v blízkosti neovulkanického tělesa kontaktně přeměněných. Na nich spočívá nejprve vrstva struskovitých čedičů, překrytá lavicí kompaktních čedičů se sloupcovitou odlučností; vrcholový příkrov má pak odlučnost tence deskovitou. Čedičová hornina (sodaliticko-nefelinický bazanit) je nejodolnější ve vrcholových partiích, kde brání rychlé denudaci. Bizarně skalnatý Košťálov se tak nápadně odlišuje od okolních zaoblených kopců. No dobře, většinu toho jsem neviděl ani na druhý pohled, ale je to docela zajímavé, ne?
Doba vzniku hradu Košťálova není známá. V letech 1276-1303 se připomíná Petr z Košálu ( či Košálova ), což byla lokalita - podle místního určení šlechticů uvedených spolu s Petrem - nepochybně totožná s Košťálovem. Není ale jasné, jestli se jméno vztahuje k hradu nebo ke vsi. Podle charakteru stavby, kdy vlastní hrad tvořila jen velká kvádrová obytná věž, byl nejspíš postaven na počátku 14. století.
Ze samotného hradu se dochoval do současnosti jen zbytek obdélníkového paláce na strmé skále a mohutná zeď, která chránila přístup na skalisko od východu. Dolní hrad, který se rozkládal na volném prostranství pod vrcholem se dá už jen tušit podle tvaru terénu. Klasicky byl rozebrán na stavební kámen a poslední jeho část se zřítila v roce 1883 " ... a poněvadž byla z dolejška podkopávána, dostala pitvorný tvar, jsouc nahoře širší než dole." V druhé polovině 19. století tu působil hledač pokladů z Třebenic, nějaký Čejka. Objevil sice místo pokladu jen velké množství železa, ale i to se dalo dobře prodat ( úplně ho vidím, jak s početnou rodinou tahá denně kárku naloženou železem do Sběrných surovin a utržené měďáky propíjí v místní nálevně zatímco doma řvou děti hlady ). Naštěstí to, co se nedalo zpeněžit, nepohazoval po lese, ale nosil do Třebenického muzea. Jedná se o keramiku, zejména gotické kachle a kovové drobnosti např. klíče, zámky, přezky a nákončí opasků, ostruhy, části postrojů, zbytky zbraní a šípové hroty. Těchto nálezů a popisů kde bylo co nalezeno, využil A. Sedláček k namalování plánu hradu.
Přízemí paláce je bez oken, v prvním patře jsou malá okna a ve druhém patře, jehož zbytky se zřítily počátkem minulého století byla okna velká. Souvislost s obranou hradu je zřejmá. V současné době je přízemí zasypané sutí a ve zbytcích paláce se pohybujete na úrovni prvního patra.
Takhle vypadá pohled od bývalé kovárny, na levé straně je vidět část zachované hradby:
Z kuchyně je hradba vidět líp:
Nejlépe vypadá zřícenina od Třebenic:
Z celého vrcholu je krásný výhled do okolí, protože nepřekáží vegetace, třeba přes Třebenice na nedaleký Hazmburk:
Nedaleký Vršetín dostal řádně za uši při těžbě kamene:
Malá perlička, ve Vlastislavi se narodil a snad se ještě občas vyskytuje Josef Melen, dětská hvězda stáje Františka Janečka.To jen pro pamětníky normalizační popmusic.
Celý vrch Košťálov je od roku 1960 chráněnou přírodní památkou, na 6 ha jižních svahů jsou zachovalá teplomilná rostlinná společenstva. Mě zaujaly výsledky inventarizačního průzkumu místní motýlí fauny, udávaných 606 taxonů mi přijde mírně nadhodnocených, ale můžu místopřísežně prohlásit, že minimálně babička kopřivová ( Aglais urticae ) tu skutečně je.
| Ahoj Jirka |