Tím klackem ležícím vlevo na soklu jsem se snažil kámen očistit poté, co jsem si olámal nehty, ale všechno marné. Ten dvojitý kříž tam skutečně je a až začnou kvést místní krásné kytičky zajdu sem znovu a pokusím se to blejsknout líp.
Přibližně uprostřed údolí stojí Císařský mlýn ( o jehož historii nic nevím a nechce se mi hledat, takže nejspíš není ničím důležitý ), který dlouho chátral a několik posledních let slouží jako zázemí přilehlé zahradní restaurace. Restaurace je asi příliš silné slovo, za pěkného počasí si můžete dát pivo, limonádu, pišingr nebo ohřátý párek, v současné době to vypadá na blýskání na lepší časy a snad vznikne skutečná restaurace.
U mlýna opouští naučná stezka zelenou značku a prochází pod viaduktem lokální železnice ( tzv. kozina ). Násep, který prochází celým údolím je docela zajímavé inženýrské dílo vinoucí se ve značné výšce nad hladinou potoka a cestou. Za železnicí se zprava připojuje modrá značka a dále vede po cestě vzhůru do vsi Opárno, kde je příjemná hospůdka "Oráč". Vpravo přechází potok a stoupá vzhůru na hřeben vedoucí přibližně od severu k jihu a na němž stojí zbytky hradu Opárno.
 |
Plánek není ideální, ale za sto let se mnoho změnilo, zmizely stavby nesouvisející s hradem a hlavně v těsné blízkosti prochází železnice. |
Hrad na tomto místě stál asi již dávno a vzhledem k pravěké těžbě žernovů je pravděpodobné, že osídlené toto místo bylo již v pravěku. Při břehu Labe stávala oppida keltských Bójů a pokud vím neprobíhal na hradě výzkum zaměřený na nejstarší osídlení. Každopádně první písemná zmínka o vsi Opárno ( ve tvaru Opáren ) je z roku 1270 a v té době byla již zpustlá. Další hodnověrná zmínka je smlouva z roku 1344 díky níž získal Smil ze Vchynic doživotně pozemek rozbořeného mlýna ( že by předchůdce Císařského mlýna? ), s tím, že zde nebude lámat kámen a stavět mlýn, avšak mohl "jiné pokoje k přebývání stavěti". Pravděpodobně tedy v té době byl hrad přestavěn do podoby jejíž zbytky můžeme vidět dodnes. Hrad se totiž již nikdy nedočkal další modernizace, protože již roku 1536 je v "Deskách zemských" připomínán "Voporen zámek pustý se vším k tomu náležícím i vším panstvím též Vchynice". Poslední zmínka o neporušeném hradě je z roku 1502. Hrad vypínající se na úzkém, strmém hřebenu musel v dobách své největší slávy vypadat impozantně o čemž vypovídá dodnes pohled z jihu na zachovalé zbytky vnější hradby.
Zůstaly stát již jen zbytky hradeb vlastního hradu na severní části hřebenu a z věží stávajících na dvou jižních pahorcích oddělených příkopy se nezachovalo nic.
O tomhle jsem se domníval, že se jedná o zbytky sklepení, ale po prozkoumání různých análů jsem došel k tomu, že se jedná o typický arschloch ( ve slovníku to radši nehledejte ).
Dál už není co prohlížet a při cestě do vsi narazíte na boží muka z nichž se zachovaly jen kamenné podstavce se zajímavými nápisy a v současné době jsou doplňovány krucifixy. Dobře čitelné jsou letopočty a dá se přečíst i místní název ve tvaru "Wopparn"
Potom projdete vesnicí a můžete pokračovat libovolným směrem podle chuti a vybraného cíle výletu.
Tahle nádhera se jmenuje Lovoš ( 570 m.n.m. ) a podle některých teorií vystoupil Praotec Čech právě na jeho vrchol. Pokud přišel přes Portu Bohemicu měl by to rozhodně blíž než na Říp. Tady se s Vámi rozloučím, protože jsem si odsud šel splnit svůj dětský sen a dosáhnout tělesné hmotnosti 90 kg. Po zimním výkrmu mi již moc nechybělo a po obídku a zákusku ke kávě se mi to povedlo. Teď jsem pěkně oplácaný chlapec.
| Ahoj Jirka |