Chtěl jsem využít pěkného počasí a vyrazit někam na vyvýšené místo, abych si užil zimních výhledů na České středohoří. Vybral jsem si vrchol Vysokého Ostrého na střekovské straně Labe. Možností jak se dostat nahoru je celá řada, tak nebudu obtěžovat s popisem trasy. Snad jen pro sportovce bych doporučil: z Brný Průčelkou po naučný stezce, která končí na hradě Střekově. Já jsem vrchol ( 587 m.n.m. ) obcházel ze všech stran, kdybych náhodou potkal něco na vyfocení. Pokoušel jsem se o kdeco, ale výsledky nejsou na chlubení. Útok na vrchol jsem podnikl od půlnoční strany po zmiňované naučné stezce.
Odtud to nevypadalo jako problém, ale bylo pěkně namrzlo a přece jenom je to trošku do kopce a cesta občas spíš není než je.
Na vrcholu je postavená vyhlídková plošina na kterou vedou pohodlné schody. Bohužel teď je díky poledovici místo schodů vlnovka. Nahoru se lezlo blbě, dolů sice výrazněji rychleji, ale dole mě všechno bolelo, zejména zadeček. Na vyhlídce byla ještě loni panoramatická plastická mapa dohlédnutelného okolí, moc pěkná, jenže bronzová a teď je v pr... nebo spíš ve sběru. Přestože bylo nádherně a nebe bez mráčku, nebylo vidět skoro nic. Kopce kolem byly v oparu a v údolí se válel smog; HNUS.
Dole je vidět Vaňov, nahoře Podlešínská pláň. Na obzoru není vidět Černová (503m.n.m.), Hlava (510m.n.m.) a další. Kdyby napravo nerostl strom a bylo vidět, mohli jste obdivovat masiv Vrkoče, takhle Vám ho předvedu z druhé strany:
Pelášil jsem zpátky do města ( nebyl jsem v kvádru ) a až cestou mě napadlo, že nemám nic pěknýho pro Vás. Malinko jsem to napravil v Nové Vsi.
Nová Ves byla založena počátkem 14.století jako lesní lánová ves s pásovou záhumenicovou plužinou, což bylo typické pro tehdejší německou kolonizaci českého pohraničí. Většinou nové osady vznikaly v té době v údolích jako tzv. přípotoční řetězce, Nová Ves je mimo údolí potoka, takže asi vznikla podél existující komunikace. Základ obce tvořily selské dvory, kterých zde bylo v době největšího rozkvětu třináct. Za pozornost stojí tři objekty, které se dochovaly do dneška. Jsou to dvě chalupy z konce 18. století, které sice byly několikrát přestavovány, ale zachovaly si původní charakter. U č.p. 13 se v původní podobě dochovalo podkroví a část patra:
Zajímavější je č.p.18 s neobvyklým řešením podstávek ( nosné sloupy na vnější straně stavby ). Nejčastěji nesou podstávky v přízemí celé první patro i podkroví. Tady jsou vidět i v konstrukci prvního patra. Pavláčka v patře umožňovala přístup do jednotlivých místností ze schodiště, které bylo v zadní kamenné části a spojovací chodba nezabírala místo a navíc nebylo třeba dělat místnosti průchozí.
Na návsi je více než 400 let stará lípa, která utrpěla neodborným seřezáváním koruny a kaple Nejsvětější Trojice z roku 1806. Jedná se o obdélnou stavbu s polokruhovým závěrem ( to je ta křivá zeď vzadu ) a trojůhelníkovým štítem s nikou. Na sedlové střeše je dřevěná polygonální zvonička s cibulí. Od sedmdesátých let sloužila jako garáž a v osmdesátých letech k ní přistavěl nějaký místní šikula ještě elegantní cihlový přístavek a na návsi byla rázem dvougaráž. Tenhle architektonický skvost vzal bohužel za své při rozsáhlé opravě v roce 1996 a současný stav je tenhle:
| Ahoj Jirka! |